První trojice akvárií, která se nacházejí za vstupem do tropického skleníku se věnují fauně a flóře Paleotropis (tropů starého světa, tj. Afrika, Asie, Austrálie a Oceánie). Akvária byla postavena spolu se skleníky mezi lety 2005–2007 a zrekonstruovány v roce 2025.
Přehled jednotlivých akvárií
| Biotop | Objem | Počet pěstovaných taxonů | Počet chovaných taxonů |
| Afrika – jezero Malawi | 2 500 l | 0 | 8 |
| Austrálie a Indonésie | 2 500 l | 10 | 9 |
| Jihovýchodní Asie | 2 500 l | 12 | 9 |
Akvárium představující africké jezero Malawi patří k nejstálejším prvkům paleotropických akvárií. Od počátku zde návštěvníci obdivovali pestré a dynamické společenstvo tlamovců – ryb, které si získaly popularitu nejen svým chováním, ale i nápadným zbarvením.
V průběhu let se druhové složení mírně měnilo, ale jádro tvořily vždy výrazně barevné druhy, které dokonale ilustrují diverzitu malawského biotopu. Mezi nejvýraznější obyvatele akvária patřili a stále patří Labidochromis caeruleus – jasně žluté rybky s černým lemem na hřbetní ploutvi, či bleděmodré, tmavě pruhované Labeotropheus fuelleborni. Zářivě modré Sciaenochromis fryeri i načervenalé Aulonacara Red Dragon vnášejí do expozice další odstíny barevného spektra. Pestrou společnost doplňují Pseudotropheus polit a velké, výrazně modré Placidochromis phenochilus pocházející z oblasti Lupingu.
Akvárium s tlamovci z jezera Malawi tak odjakživa zůstává stabilní ukázkou jednoho z nejpozoruhodnějších sladkovodních ekosystémů světa – a jeho krása v průběhu let nijak nevybledla.
Evoluční rozrůznění afrických cichlid
Vrubozubcovité (Cichlidae, česky označovány jako cichlidy) je čeleď ostnoploutvých paprskoploutvých ryb, mezi něž patří i tlamovci z východoafrických jezer. Právě u nich proběhla tzv. adaptivní radiace – zrychlené evoluční rozrůznění při obsazování nového prostředí. Během krátké doby se vyvinuly druhy, které se mezi sebou odlišují zejména tvarem hlavy, která úzce souvisí s potravní specializací. Ať už se jedná o filtrátory planktonu, spásače řas, predátory s mohutnými čelistmi či drtiče schránek měkkýšů.
Na rozdíl od sousedních akvárií zůstával střední prostor po celou dobu své existence otevřený změnám. Právě zde se v průběhu let zkoušeli nejrůznější biotopy – a každá proměna přinesla nový úhel pohledu na tropickou přírodu.
Jedním z nejvýraznějších období bylo období mangrove – specifických pobřežních ekosystémů brakických vod, kde kořeny stromů jako Rhizophora, Bruguiera či Avicennia ční nad bahnité dno a umožňují dýchání i během přílivu. Akvárium tehdy obývali fascinující „obojživelné“ ryby – lezci (Periophthalmus barbarus), schopní pohybovat se nejen ve vodě, ale i po souši. Skrytý život v hlubinách nádrže vedli také krabi červenoklepítkatí (Sessarma mederi), kteří se ukazovali hlavně v noci.
Později byla mangrovová expozice přeměněna na chov parosniček a v roce 2018 došlo k zásadní proměně – akvárium bylo přepracováno do podoby polosuchozemského terária, v němž našly nový domov felsumy. Ty byly součástí expozice až do roku 2025, kdy došlo k další rekonstrukci.
V současnosti se střední akvárium proměnilo znovu – tentokrát na vodní svět Austrálie a Nové Guinee. Nová expozice nabídne návštěvníkům pohled do méně známých, ale o to pozoruhodnějších biotopů a představí zejména duhovky – mimořádně barevné ryby, které vynikají svou elegancí, pestrostí i aktivním chováním.
Tato proměnlivá nádrž tak v průběhu let nabídla návštěvníkům pohled do různých koutů tropického světa – a stala se laboratoří nápadů, jak tropickou přírodu prezentovat z různých perspektiv.
Také akvárium představující sladkovodní ekosystémy jihovýchodní Asie patří k původním a dlouhodobě stabilním prvkům paleotropické expozice. Jeho hlavními obyvateli byli a jsou zástupci čeledi labyrintek – elegantní a klidné ryby známé svým zvláštním dýchacím ústrojím umožňujícím využívat atmosférický kyslík.
Zvláštní oblibě návštěvníků se těší čichavec perleťový (Trichogaster leeri) se stříbřitě třpytivým tělem a jemným síťováním, ale i zářivě zbarvené formy čichavce šedého (Trichogaster trichopterus) v barevné variantě Gold. Doplňují je čichavec pyskatý (Colisa labiosa) a čichavec pruhovaný (Colisa fasciata), čímž vzniká harmonické a barevně pestré společenstvo. Dynamiku a pohyb do nádrže vnášejí parmičky zlaté (Puntius semifasciolatus), drobné hejno razbor klínoskvrnných (Rasbora heteromorpha) a hravé mřenky (Botia sidthimunki).
Zatímco africké akvárium věnované jezeru Malawi zůstává bez výsadby – tak, jak odpovídá přírodním podmínkám kamenitého biotopu, v nádržích inspirovaných Asii a Austrálií hrají rostliny zásadní roli. Vytvářejí nejen esteticky působivé scenérie, ale poskytují rybám úkryty, třecí plochy i přirozené prostředí pro jejich chování.
Cryptocoryne – kryptokoryny
Tyto nenápadné bahenní rostliny jsou klasikou asijských akvárií. Tvoří husté porosty nejrůznějších barev a tvarů listů, od zelených až po hnědavé či vínové, a dobře snášejí i nižší osvětlení. Jsou ideální pro vytvoření přírodního dna.
Microsorum pteropus
Tato kapradina z jihovýchodní Asie je velmi oblíbená díky své nenáročnosti a schopnosti růst přichycená na kořenech či kamenech. Vytváří elegantní, vzdušné trsy a působí jako živý dekorativní prvek.
Hygrophila – různé druhy mokřanek
Rychle rostoucí, sytě zelené rostliny, které pomáhají udržovat biologickou rovnováhu v akváriu. Jsou typické pro tropické mokřady a rýžová pole, a jejich listy vytvářejí dobré úkryty pro ryby i potěr.
Bucephalandra
Vzácnější rostliny z tropického Borneu, které rostou přichycené na kamenech v proudících vodách. Jsou ozdobou každé nádrže díky kompaktnímu růstu a lesklým, často fialově zbarveným listům.
Limnophila, Rotala, Pogostemon
Tropické vodní rostliny, které vnášejí do akvária pohyb a barvu. Některé druhy zčervenají při silnějším osvětlení, jiné tvoří vzdušné stonky s jemnými listy – ideální pro zadní plán nádrže.
1. Ryby ve frontě na večeři? Ne tak docela.
Naše ryby nečekají na krmení u skla – mají totiž automatická krmítka, která jim pravidelně dávkují potravu několikrát denně. Díky tomu se krmení přibližuje přirozenému rytmu ryb ve volné přírodě a zajišťuje jim optimální kondici i zdravý růst.
2. Východ slunce i soumrak pod vodou
Akvária jsou vybavena speciálním LED osvětlením, které napodobuje přirozený denní cyklus – od ranního rozbřesku přes polední světlo až po večerní stmívání. To pomáhá rybám udržovat jejich biologické rytmy a přispívá i k lepším barvám a přirozenému chování.
3. Proč v Africe neroste ani lístek?
Akvárium představující jezero Malawi je plné tlamovců, ale bez rostlin. Není to chyba – je to realita. Tyto africké ryby pocházejí z jezera s kamenitým dnem a velmi čistou, tvrdou vodou, kde se vodní rostliny prakticky nevyskytují. Kameny jim slouží jako úkryt i teritorium, a právě takové prostředí jim u nás vytváříme.
4. Rostliny, které zvládnou život pod vodou i nad hladinou
Některé akvarijní rostliny mají neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se – dokážou růst jak ponořené pod vodou, tak i v suchozemské (terestrické) formě. V přírodě se totiž často vyskytují v sezónně zaplavovaných oblastech, kde musí zvládnout období sucha i deště. Typickým příkladem jsou kryptokoryny (Cryptocoryne) nebo mokřanky (Hygrophila) – při nízké hladině změní tvar i strukturu listů a rostou dál na vlhké půdě. Tyto rostliny tak představují most mezi světem vody a souše – a dokazují, že adaptace přírody nezná hranic.
5. Ryby, které se rády nechají pohladit
Možná znáte „rybičky na pedikúru“ – Garra rufa, neboli „doktorské ryby“. I ty u nás chováme! Jsou známé tím, že jemně okusují odumřelou kůži. U nás se samozřejmě chovají běžně, bez kontaktu s návštěvníky, ale jejich neobvyklé chování patří k těm nejzajímavějším, co pod hladinou můžete pozorovat.
