Botanické zahrady po celém světě bojují proti úbytku biodiverzity způsobené různými činiteli, v největší míře však zapříčiněné námi – lidmi, kteří si neumíme vážit naší krásné zelené planety a chováme se k ní jako by byla naším největším nepřítelem.
Botanické zahrady mají různá poslání, funkce, ale v dnešní turbulentní době, kdy nenarušená příroda mizí pod rukama člověka, je obzvláště důležité si připomenout její funkci ochrany ohrožených druhů a jejich ex-situ konzervaci (tj. na jiném místě, než daná rostlina roste). Ta začíná být majoritní funkcí botanických zahrad.
Vraťme se pro začátek do historie botanických zahrad. Postupem času se význam botanických zahrad měnil. Od starověkých zahrad pěstujících léčivé a užitkové rostliny, přes dobu objevování světa v 16. až 19. století spojené s pojmenováním a kategorizací druhů rostlin, až po dnešní moderní botanické zahrady a arboreta, které hrají jednu z hlavních rolí v uchovávání rozmanitosti rostlinné říše celého světa v podobě kolekcí rostlin, výzkumem a vzděláním veřejnosti.
Botanické zahrady disponují pěstebním zázemím, sbírkami rostlin a odborným personálem zajišťující péči o rostliny nevyčíslitelné hodnoty a zpřístupňují je veřejnosti ke vzdělávání v oblastech botaniky a zahradnictví. Po celém světě se nachází přes 3 000 botanických zahrad, které navštíví přes půl bilionu návštěvníků, a to už je počet vskutku úctyhodný.
7. 11. 2025 Vysadili jsme zpět do přírody kriticky ohrožený zvonovec liliolistý
22. 11. 2023 Uzavřeli jsme smlouvu o vzájemné spolupráci s AOPK
Botanické zahrady dnes drží alespoň jednu třetinu známých druhů rostlin včetně více jak 40 % ohrožených druhů. Podle nedávné studie (Westwood a kol., 2020) je více než 20 % rostlinných druhů (přibližně 80 000) ohroženo vyhynutím a planeta Země ztrácí každou chvíli rostlinné druhy, které ještě nebyly popsány. Podle databáze PlantSearch je pouze 41 % ohrožených druhů udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např. v botanické zahradě či semenné bance).
Mezi nejvýznamnější dokumenty v oblasti životního prostředí patří Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD). Mezi její hlavní cíle patří ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé, rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů.
K plnému vysvětlení je potřeba si říci, co to vlastně ten genofond je? Jeho definice zní: „Genofond je soubor všech alel (genů) všech jedinců dané populace.“ Jeho ochranu je možné provádět in situ (v místě přirozeného výskytu rostlin) nebo ex situ (mimo místa jejich přirozeného výskytu vytvořením náhradní populace, např. i pěstováním v kultuře botanických zahrad).
Botanická zahrada Teplice je od roku 2021 plně zapojena do fungování genofondového programu koordinovaného Unií botanických zahrad České republiky. Na základě uzavřených smluv spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na záchraně ohrožených a kriticky ohrožených druhů české flóry.
 |
 |
Počty pěstovaných druhů české flóry umístěných na Červeném seznamu rostlin každým rokem stoupá, což je pozitivní trend zapojení Botanické zahrady Teplice o ochranu domácí flóry. Níže přiložený graf ilustruje nárůst v jednotlivých kategorií. Český červený seznam cévnatých rostlin hodnotí míru ohrožení původních druhů na území ČR podle mezinárodních kritérií IUCN. Druhy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií ohrožení: C1 – kriticky ohrožené taxony, jejichž populace jsou extrémně malé, rychle ubývají nebo jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Patří sem například druhy vázané na silně ubývající biotopy. C2 – silně ohrožené taxony jsou druhy s omezeným výskytem nebo zřetelně klesající početností, které však zatím nejsou na pokraji vyhynutí. C3 – ohrožené taxony zahrnují druhy, které vykazují známky ubývání nebo jsou citlivé na změny prostředí, ale zatím nejsou vážně ohroženy. C4 – vzácné taxony nejsou přímo ohrožené, ale mají přirozeně omezený areál rozšíření, často jen na několika lokalitách, a mohou být snadno zranitelné při změně podmínek. Tyto kategorie pomáhají určit priority ochrany druhů a jejich stanovišť.
C1r – kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2021
Tento druh patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (kategorie C1r). Jeho areál rozšíření zahrnuje střední a jižní Evropu, zasahuje až na Ukrajinu a Kavkaz. V České republice roste vzácně ve středních Čechách a na jediné lokalitě na jižní Moravě. Vyžaduje nezastíněná stanoviště zásaditých substrátů (vápenec), nejčastěji roste na okraji skalních stepí.
Příčinou ohrožení včelníku rakouského je zarůstání stanovišť vyššími druhy rostlin (křoviny, vysoké a snadno se rozrůstající byliny), ničením lokalit (budování vápencových lomů) a nepřiznivý vliv člověka, neboť se jedná o atraktivní druh, který nalezne uplatnění na vápencové skalce.
C1t – kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2022
Koniklec otevřený se vyskytuje od střední Evropy po Čínu, v České republice je vázán na teplé oblasti severozápadních Čech a vzácně se vyskytuje jižně od Prahy (dohromady je to cca 15 lokalit). Roste na výslunných travnatých stráních a skalních stepí. Kvete od března do dubna.
Příčinou ohrožení je zarůstání lokalit náletem dřevin, zahušťováním travních porostů a přesazování celých rostlin do zahrad.
C1b – kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2023
Zvonovec liliolistý roste od střední Evropy až po západní Asii. V České republice roste vzácně jen na několika lokalitách v severních a středních Čechách (celkem jich je známo šest). Jeho typickou lokalitou jsou světlé lesy, lesní okraje a pasy. Květy se objevují v červnu až srpnu.
Příčinou ohrožení je změna způsobu lesního hospodaření, kdy se neobjevují paseky a světlejší místa. Jako mnoho jiných rostlin, i zvonovec je ohrožen okusem přemnoženou lesní zvěří.
C1t – kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2024
Druh je vázán na trvale vlhká, spíše kyselá stanoviště s dostatkem světla, často s nízkou konkurencí ostatních rostlin. Jeho ohrožení souvisí především s úbytkem vhodných biotopů vlivem odvodňování, sukcesí (zarůstání lokality třtinou a dalšími expanzivními druhy) a změn v hospodaření (zánik tradičního kosení a pastvy). Přestože se jedná o drobnou a nenápadnou rostlinu, je cenným ukazatelem ekologicky stabilních a zachovalých mokřadních stanovišť.
C1b – kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2024
V Čechách roste na třech významných kopcích – na Bořni, Klíči a Sedle, na Moravě nalezneme hvězdnici alpskou v Jeseníkách. A je víceméně jasné, že my jako teplická botanická zahrada se staráme o tu nejbližší populaci z kopce jménem Bořeň.
C1r - kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2024
Hvozdík písečný český je kriticky ohroženým endemitem České republiky, zařazeným v Červeném seznamu do kategorie C1. Roste výhradně na území NPP Kleneč pod Řípem. Jeho přežití je úzce spojeno s existencí otevřených písčin, které jsou však ohroženy sukcesí (zarůstání travinami a dřevinami), eutrofizací a úbytkem narušovaných stanovišť. Významnou hrozbou je rovněž útlum tradičního obhospodařování, jako je pastva nebo sešlap, který napomáhal udržení otevřeného charakteru biotopu.
C1t - kriticky ohrožený druh
Rok zapojení: 2025
Tato dvouletá až krátce vytrvalá bylina vytváří přízemní růžici šedozelených listů a nápadný, přes metr vysoký stonek s bílo-růžovými květy. Celá rostlina je výrazně lepivá – zejména stonek, což dává druhu jeho české i vědecké jméno. Ohrožení spočívá především v zarůstání lokalit bez tradičního hospodaření (pastva, seč), sukcesí a nevhodnými zásahy do stanovišť, jako je výsadba dřevin nebo intenzifikace zemědělství.
