V souvislosti se sbírkotvornou činností a rozvojem botanické zahrady je zapotřebí udržovat dlouhodobé kontakty se zahraničními institucemi a pořádat terénní expedice za účelem sběru rostlinného materiálu. Nejedná se však o hon za těmi nejlepšími rostlinami a jejich prodej. Přibližně 20 % světových rostlinných druhů je ohroženo vyhynutím, některé ještě nepopsané ztrácíme na dobro, aniž by o nich a jejich případném využití měla věda ponětí. Podle databáze PlantSearch je přibližně 41 % ohrožených druhů rostlin udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např. v botanické zahradě). Jedním z posláních botanických zahrad je udržování co nejbohatší kolekce rostlin se známým původem z přírody pro zachování genofondu.
Neméně důležitou částí je i poznání daného biotopu, aby se dal ve zmenšené podobě realizovat v botanické zahradě, stejně jako získání terénních zkušeností kurátorů sbírek a zahradníků. Ve velké míře závisí na finančních možnostech botanické zahrady, bezpečnosti dané země a součinnosti partnerských institucích.
Kurátor Teplické botanické zahrady se v únoru vydal na expedici do Patagonie v Argentině, ve spolupráci s katedrou botaniky UK a Universidad del Comahue, aby prozkoumal flóru od suchých stepí po deštné pralesy Valdivia. Expedice se rozdělila na severní a jižní trasu, navštívili více než 100 lokalit na trase dlouhé ~7500 km za 20 dní. Cílem bylo sbírat rostlinné vzorky a dokumentovat stanoviště, což umožní detailní ekologické a taxonomické studie. Pozorovali jsme adaptace rostlin — např. horské violky tvořící nízké polštáře, výrazná kůra a vonné listy u Luma apiculata, nebo květy rodu Calceolaria. Výzkum má nejen vědecký význam, ale i roli v popularizaci botanické vědy a podpoře budoucích generací badatelů.
V lednu až únoru 2024 podnikl kurátor botanické zahrady v Teplicích spolu s českými botaniky dvacetidenní výpravu po Západním Kapsku v Jihoafrické republice, s cílem studovat rostlinnou rozmanitost Kapské květenné říše (Capensis). Oblast se vyznačuje jedinečným středozemním klimatem, vysokým počtem endemitů – téměř 70 % z cca 9 000 druhů cévnatých rostlin. Výprava navštívila kolem 40 lokalit, ujetá trasa byla přes 4 000 km. Během cesty také navštívili tři botanické zahrady: Harold Porter, Stellenbosch a Kirstenbosch, aby navázali mezinárodní spolupráci, prohlédli si kolekce zejména sukulentů a cibulovin a diskutovali o jejich ochraně a pěstování.
Ředitel Teplické botanické zahrady Petr Šíla a jeho tým navštívili v roce 2023 prestižní zahrady Kew v Londýně a Wisley (Royal Horticultural Society) ve Wisley, kde si během dvoudenní pracovní cesty vyměnili zkušenosti, čerpali inspiraci a navázali kontakty. V Kew prošli skleník princezny z Walesu s deseti teplotními zónami, rozsáhlé skalky, skleníkové i venkovní expozice a součástí výpravy bylo také setkání s odborníky pro zahradnictví a vztahy s veřejností. Ve Wisley je pak zaujala organizace skleníků, testovací záhony kultivarů rostlin, ale také nové prostory, kde se spojují vědecké pracovní aktivity s návštěvnickým provozem, a rozsáhlé sbírky kultivarů. Celá návštěva měla sloužit jako impulse pro další rozvoj teplické botanické zahrady – v pěstování, designu expozic i v navazování mezinárodní spolupráce.
Čtyři zaměstnanci botanické zahrady navštívili v polovině června jednu z významných německých botanických zahrad za doprovodu kurátora Simona Pfanzelta, s nímž kurátor zahrady spolupracoval na výzkumu andské flóry. Cílem bylo prohloubení vzájemné spolupráce, ale získání zkušeností z pěstebních i expozičních skleníku. Nejenom co se týče rostlin a jejich pěstování, ale i technologií a technické údržby.
Botanik Jan Ptáček spolu s kolegy z Univerzity Karlovy a Botanických zahrad Univerzity Karlovy a hlavního města Prahy podnikli tří týdenní cestu, která je zavedla od severního Národního parku Pan de Azúcar až po jižní Alerce Costero. Během expedice pořídili více než 4 500 fotografií a sesbírali přes 150 vzorků semen, které obohatí sbírky teplické zahrady. Zájem o expedici projevili i významní představitelé, včetně českého velvyslance v Chile, Pavla Bechného, který přivítal členy expedice ve své rezidenci.
Služební cesta do Norska měla za hlavní cíle: (1) návštěvu nejseverněji položené botanické zahrady na světě – Arktisk alpine Botanisk hage/Arctic-alpine botanical garden Tromsø, (2) setkání s vedoucím zahradníkem Ing. Martinem Hajmanem – výměna zkušeností v oblasti pěstování horských rostlin, (3) vzájemná budoucí spolupráce obou institucí a (4) poznání flóry severního Norska. Velkou měrou jsme se věnovali expozici Patagonie, kde jsou vysázené některé jihoamerické sběry Jana Ptáčka, které poskytnul do Tromsø již před dvěma lety. Diskuze se vedla zejména ohledně klíčení, pěstování a přežívání tuhých severonorských zim. U některých druhů mohla být potvrzena správna determinace v terénu, u jiných naopak pěstování dopomohlo ke zpětnému dourčení. Mimo botanickou zahradu jsme se podívali do terénu na ostrovy Kvaløya a Sommarøy a navštívili vrchol hory Fløya.
Zásadní důležitost pro Botanickou zahradu Teplice má pět terénních expedic v Chile, které proběhly v letech 2010 až 2015 a pokryly území od severní hranice s Peru a Bolívií po ostrov Chiloé. Výsledkem sběru Jiřího R. Haagera a Hany Šedivé je unikátní kolekce více než šesti stovek chilských druhů rostlin, které můžete obdivovat v rámci temperátního valdiviánského lesa v subtropickém skleníku, v nově vzniklém skalničkovém skleníku a ve venkovní expozici Atacama.
Expedice Jiřího R. Haagera na Sokotru probíhala od 10. 11. do 14. 12. 2003 a jsou základem expozice Jemen a Sokotra v xerickém skleníku. Mezi unikátní rostliny patří Aloe squarrosa, endemit malého území v horách, kde roste jen asi 2 000 exemplářů tohoto druhu a v botanických zahradách nebyl dosud pěstován. Ikonickou rostlinou Sokotry je dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari), jehož velká populace se vyskytuje na známé lokalitě Firmihin.
