Krušné hory máme z Teplic doslova na dohled. Přestože je máme tak blízko, jejich přírodní bohatství zůstává pro řadu lidí trochu skryté. Právě to se rozhodli změnit odborníci z Botanické zahrady Teplice, kteří se v roce 2025 vydali do krušnohorské krajiny za poznáním její rostlinné rozmanitosti. Navázali tak na aktivity v Českém středohoří, kterým se zahrada věnuje od roku 2023.
Krušné hory jsou výjimečným územím nejen svou historií, ale také přírodou. Jako jediné české pohoří dosud nemají celoplošnou ochranu v podobě chráněné krajinné oblasti (CHKO). Přestože zde najdeme evropsky významné lokality i desítky maloplošných zvláště chráněných území, ochrana přírody je rozložena mezi různé instituce a režimy. O zřízení CHKO Krušné hory se diskutuje již desítky let a konkrétnější přípravy probíhaly v letech 2018 až 2022.
Krušnohorská krajina přitom neměla vždy jednoduchý osud. Po staletí ji formovala těžba stříbra, cínu a dalších rud, později také uranu a hnědého uhlí. V 70. a 80. letech minulého století zasáhly zdejší lesy rozsáhlé imisní škody způsobené emisemi z elektráren. Dnes však můžeme v Krušných horách obdivovat řadu cenných přírodních stanovišť – od rašelinišť a mokřadů přes přírodě blízké lesy až po druhově bohaté louky a pastviny.
Právě na jejich rostlinné bohatství se zaměřuje také Botanická zahrada Teplice. Jejím posláním není pouze uchovávat vzácné a ohrožené druhy, ale také dokumentovat a zachovávat genofond běžných rostlin, které jsou přirozenou součástí místní krajiny. V souladu se svou Strategií sbírkotvorné činnosti proto rozvíjí sbírku krušnohorské květeny a zaměřuje se na rostliny zdejších luk, rašelinišť a dalších přírodních stanovišť.
Botanici se už pustili do práce přímo v terénu. Prozkoumávají lokality v nejbližším okolí Teplic i vzdálenější části Krušných hor. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se navíc věnují pěstování jednoho z kriticky ohrožených druhů Božídarského rašeliniště – rozchodníku huňatého (Sedum villosum).
Tenhle drobný rozchodník je tak trochu botanický podivín. Na rozdíl od většiny svých příbuzných totiž nevyhledává suchá a slunná stanoviště, ale roste na mokrých rašelinných místech. Potřebuje dostatek vody, zároveň však nesnáší dlouhodobé zaplavení. A má ještě jednu zvláštnost: po odkvětu a vytvoření semen mateřská rostlina odumírá. Jeho další generace tak musí navázat na tu předchozí ze semen.
Výsledky našeho zájmu o Krušné hory už mohou návštěvníci pozorovat také přímo v botanické zahradě. Na podzim zde vznikla nová krušnohorská louka, která nahradila dosavadní expozici po pravé straně pergoly. Přináší do zahrady ukázku rostlin, které jsou typické pro horské louky a které bychom jinak museli vyrazit hledat do vyšších poloh Krušných hor.
Na novou výsadbu naváže postupná revitalizace sousedního evropského háje. Krušnohorské luční rostliny se budou postupně rozšiřovat také na přilehlý svah podél oplocení zahrady. V příštím roce plánujeme instalaci vzdělávacích panelů, které návštěvníkům představí zdejší rostliny i jejich přirozené prostředí.
Dalším krokem bude proměna stávajícího euroasijského rašeliniště na Krušnohorské rašeliniště. To nabídne více prostoru mokřadním rostlinám z hor, které máme z Teplic každý den na dohled. Naším cílem je, aby se návštěvníci mohli s přírodním bohatstvím Krušných hor seznamovat nejen při výletech do hor, ale také přímo v botanické zahradě.
Krušné hory tak pro nás nejsou jen kulisou za městem. Jsou živou součástí našeho regionu a také důležitým zdrojem inspirace, poznání a rostlinného bohatství, o které stojí za to pečovat.
