Otevírací doba Ceník Kontakt +420 417 534 359 info@botanickateplice.cz

Biologická ochrana ve sklenících

Botanické zahrady uchovávají vzácné rostliny z celého světa, které mají své přirozené nepřátele ve formě různých škůdců. Mnoho z pěstovaných rostlin patři mezi kriticky ohrožené druhy, které se pěstují v malém množství exemplářů a jejich případný úhyn z důvodu silného napadení škůdci by pro botanickou zahradu znamenal nevyčíslitelnou ztrátu. Zároveň je potřeba návštěvníkům představovat rostliny v dobrém zdravotním stavu. Jednou z široce používaných metod je chemická ochrana ve formě insekticidů, fungicidů a dalších prostředků proti určitým druhům škůdců. Druhou možností je využití biologické ochrany rostlin, která využívá v boji přirozené nepřátele škůdců.  

„V letošním roce jsme se v botanické zahradě rozhodli vyzkoušet biologickou ochranu v expozičním skleníku Tropicana. Kvůli trápení se sviluškou jsme se rozhodli pro dravého roztoče Phytoseilus persimilis, který vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy i vajíčka svilušek. Dospělý roztoč dokáže denně zlikvidovat až pět dospělých svilušek nebo dvacet larev a vajíček“ říká kurátor Jan Ptáček. Druhým živým organismem je dravé slunéčko Cryptolaemus mountrouzieri, jehož dospělci a larvy vyhledávají všechna životní stádia červců. Jedna larva dokáže zkonzumovat až 250 červců za dobu svého vývoje. 

Výhodou biologické obrany je využití přírodních a šetrných způsobů ochrany rostlin, které nezatěžují životní prostředí. Jejich nástup je pomalejší než v případě použití chemie, účinky biologické obrany jsou ale dlouhodobější. „Zkušenosti z botanických zahrad jsou různé. Některé si biologickou ochranu chválí a fungují s ní bez problémů, jiné ji nevyužívají nebo s ní mají vyloženě špatnou zkušenost“ vysvětluje ředitel Petr Šíla. A dodává: „Návštěvníci se nemusí bát, že by při procházce skleníkem kolem nich lezli draví brouci nebo roztoči, protože si jich v rozlehlém prostoru našeho skleníku nevšimnou.“ 

 Fotka 1
 Fotka 2
 Fotka 3
 Fotka 4
 Fotka 5
 Fotka 6
 Fotka 7
 Fotka 8
 - Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri a dravý roztoč Phytoseiulus persimilis Fotka 9
- Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri a dravý roztoč Phytoseiulus persimilis
 - >
    Larva dravého slunéčko je jasně
    patrná bílá struktura v lahvičce. Fotka 10
- > Larva dravého slunéčko je jasně patrná bílá struktura v lahvičce.
 - Z přepravního materiálu postupně vylézají jednotlivé larvy, které aktivně vyhledávají potravu - červce. Fotka 11
- Z přepravního materiálu postupně vylézají jednotlivé larvy, které aktivně vyhledávají potravu - červce.
 - Aplikace je velmi snadná. Fotka 12
- Aplikace je velmi snadná.
 - Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri Fotka 13
- Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri
 - Aplikace dravého roztoče. Fotka 14
- Aplikace dravého roztoče.
 Fotka 15
 - >
    V těchto pilinách se nachází dravý
    roztoč Phytoseiulus persimilis, který
    se živí sviluškami. Fotka 16
- > V těchto pilinách se nachází dravý roztoč Phytoseiulus persimilis, který se živí sviluškami.
Zpět na přehled
Botanická zahrada Teplice © 2020