Botanické zahrady představují významná centra uchovávání biologické rozmanitosti a zároveň cenné zdroje odborných informací. Jejich živé sbírky, databáze pěstovaných taxonů i dlouhodobá pozorování růstu a vývoje rostlin poskytují jedinečná data využitelná v mnoha oblastech vědy, vzdělávání i praxe. Tyto informace mohou sloužit jako podklad pro výzkumné instituce, univerzity, státní správu i nevládní organizace – například při studiu taxonomie, fyziologie, ekologie, změn klimatu, ochraně přírody či při tvorbě vzdělávacích programů. Botanická zahrada tak plní nejen roli kulturní a vzdělávací instituce, ale také významného datového a odborného partnera.
Níže uvádíme nejvýznamnější zapojení Botanické zahrady Teplice do výzkumu včetně informací, které se týkají samostatné zahrady.
Bezblanka skleníková (Eleutherodactylus johnstonei) je drobná žabka pocházející z Karibiku. V České republice se rozšířila během 90. let z Venezuely ve dvou nezávislých vlnách. První doložený výskyt pochází ze skleníku v Kostelní Lhotě (pravděpodobně import z Německa), druhý z Brna (1992). Tyto linie se později pravděpodobně propojily ve skleníku Fata Morgana v Praze, odkud se druh dále šířil do dalších botanických a zoologických zahrad.
V Botanické zahradě Teplice autoři potvrdili přítomnost tří samostatných populací, a to jak ve veřejně přístupných, tak v neveřejných sklenících. Celkový počet odhadli na přibližně 120 dospělých jedinců, přičemž bylo napočítáno asi 60 vokalizujících samců.
Podrobná pozorování v tropickém zásobním skleníku ukázala teplotní závislost volací aktivity samců. Dne 10. dubna při teplotě 25 °C samci vokalizovali již za soumraku a bylo zaznamenáno 25 volajících jedinců. Naopak 16. listopadu při teplotě 19 °C volali pouze dva samci, a to až kolem 22. hodiny, tedy zhruba čtyři hodiny po setmění.
Zjištěno bylo také charakteristické chování během noci. Žáby se zdržovaly především na listech bromelií a dalších tropických rostlin, které využívají i jako místa k volání. Při vyrušení se uchylovaly do úkrytů u báze listů, přičemž jeden jedinec byl dokonce nalezen uvnitř lapací pasti rosnatky rodu Nepenthes.
Během dne žáby vyhledávají úkryt pod kameny, květináči a dalšími předměty a nevydávají zvuky. Samice kladou vajíčka na vlhké kamenné povrchy nebo mezi listy bromelií. Pokles volací aktivity pozorovaný mezi dubnem a listopadem naznačuje, že rozmnožování druhu ve sklenících Teplic neprobíhá celoročně.
2025 – genetický materiál rodu Armeria: Thomas Abeli, Giulia Albani Rocchetti, David Draper, Eric J Gouda, Laurence Loze, Isabel Marques, Gonzalo Nieto Feliner, Lorenzo Peruzzi, Anastasia Stefanaki, Manuel Tiburtini, Salvatore Tomasello, Herbariomic approach solved identity crisis of the putatively extinct Armeria arcuata Welw. ex Boiss. & Reut. (Plumbaginaceae), Annals of Botany, 2025;, mcaf042, https://doi.org/10.1093/aob/mcaf042
2024 – semena Gentiana capitata: Czarnomska, Z., Markowski, M., Nawrocka, E. K., Koźmiński, W., Bazylko, A., & Szypuła, W. J. (2024). Gentiana capitata Buch.–Ham. ex D.Don Cell Suspension Culture as a New Source of Isosaponarin and 3,7,8-Trimethoxy-9-oxo-9H-xanthen-1-yl 6-O-β-D-ribopyranosyl-β-D-allopyranoside and Their Effect on PC-12 Cell Viability. International Journal of Molecular Sciences, 25(16), 8576. https://doi.org/10.3390/ijms25168576
2013 – cyanobakterie: Mareš J, Hrouzek P, Kaňa R, Ventura S, Strunecký O, et al. (2013) The Primitive Thylakoid-Less Cyanobacterium Gloeobacter Is a Common Rock-Dwelling Organism. PLOS ONE 8(6): e66323. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0066323
