V úterý 20. ledna se v Botanické zahradě Teplice chystá zahájení poněkud netradiční výstavy, a sice výstavy vůní. Různorodé vůně rostlin exotických i domácích budou „vystaveny“ ve sklenících zahrady až do konce března společně s informačními panely mapující historii parfumérie i vnímání vůní napříč kulturami. Během výstavy mohou zájemci rovněž očekávat sérii speciálních komentovaných prohlídek, na nichž je zkušení průvodci světem pachů svědomitě provedou.
Jedná se o velmi důležitý prvek nedomyslitelně spjatý s rostlinami. Můžeme se kochat jejich vzhledem a estetickým půvabem. Květiny, stromy i byliny k nám však promlouvají i skrze ostatní smysly. Jedním z nich je bezesporu čich. A právě proto se teplická botanická zahrada rozhodla návštěvníkům zprostředkovat ty nejpozoruhodnější, nejlibější i nejvýraznější vůně rostlinné říše v širokém kontextu toho, co vůně pro lidstvo vlastně znamenají. Výstavou se tak prolínají témata parfumérie, léčitelství, ale i tajemné alchymie.
Představte si, že vejdete do prostorných skleníků, kde se kromě banánovníků či tropických pralesů bude nacházet i zdánlivě nezajímavý pytlíček s jakýmsi kořením. Ze zvědavosti si přečtete popisek, který vám slibuje tu nejsladší vůni. Sklenici otevřete, pořádně si přičichnete a uznale dáte popisku za pravdu. Zvědavost vás ale nutí prozkoumat i další vůně. Přičichnete si k dalšímu prapodivnému výhonku a ejhle… tak výrazný pach jste možná ani nečekali. Jedná se totiž o tulbaghii též známou jako „společenský česnek“. Pro jistotu si spravíte náladu a naberete do svých nozder příjemnou vůni z plumérie červené, opodál vsazené v květináči. Ale ta vůně je nějaká povědomá. Už po prvním přičichnutí se vám hlavou míhají dávné vzpomínky na dětství. Chvíli se ptáte, čím to, ale veškeré otázky záhy zodpovídají poutavé informační panely, které nejenomže popisují spojitost mezi pamětí a pachy, ale rovněž vám vylíčí dlouholeté kulturní tradice spojené nejenom s čichem. Starověká Mezopotámie, Egypt, Keltové i dálná Čína – všechny tyto kultury mají společné jmenovatele, a tím jsou právě vůně.
„Asi si již mnozí z vás všimli, že některé vůně vyvolávají dávné vzpomínky. Třeba taková vůně syrového těsta vám připomene, jak jste kdysi s babičkou pekli cukroví, naopak při zápachu motorového oleje se vám vybaví první návštěva autoservisu a tak dále. Vůně, resp. pachy jsou totiž klíčem k našim vzpomínkám, třebaže zdánlivě zapomenutým. Čichový bulbus, část mozku, která zpracovává čichové signály, je spojený s různými oblastmi mozku a jednou z nich je i tzv. hipokampus v limbickém systému. Ten je součástí procesu uchovávání i vybavování dlouhodobých vzpomínek. A i když je to celkem stále složitý proces, toto propojení je jedním z důvodů, proč si staré vzpomínky vybavíme snáze právě skrze čich. Náš mozek je tak jednoduše nastavený. A rostliny, jak známo, disponují celou řadou vůní a tím pádem i nesčetným množstvím našich vzpomínek. Věříme, že naše výstava oživí ty nejkrásnější momenty z naší minulosti,“ říká kurátor zahrady Jan Ptáček, v současné době pověřen řízením organizace.
Výstava je přístupná v rámci běžné návštěvy zahrady. Pokochat se tak lze očima i nosem v libovolný čas během otevírací doby. Pokud by měl ale někdo zájem poodhalit rostlinný svět vůní zevrubněji, botanická zahrada nabízí hned několik termínů speciálních komentovaných prohlídek, na nichž návštěvníky provedou zkušení průvodci. Prohlídky jsou tematicky laděné a kromě vůní se vztahují i k jednotlivým zimním měsícům. Stejně tak jsou připravené komentované prohlídky pro školy.
„Je až s podivem, jak moc rozsáhlým tématem je čich, ať už z biologického nebo historického hlediska, o různých kulturách ani nemluvě. Je zajímavé, že staří Egypťané věřili, že se Bohové živí vůněmi a pachy. To vypovídá leccos o tom, jak tehdy vnímali důležitost vůní. Ostatně už před více než 3 000 lety byli tehdejší řekněme chemici schopni extrahovat vůně a míchat je tak, jako dneska farmaceutici míchají léky,“ říká Anna Frolíková, zástupkyně vedoucí zahradnice.
„Stejně tak oblast přírodní kosmetiky má velmi dlouhou historii, sahající od starověké Mezopotámie a Egypta až do současnosti. Už první civilizace využívaly oleje, tuky, byliny a minerály nejen k péči o tělo, ale i z náboženských a léčebných důvodů. To, co bylo tehdy založeno na lokálních surovinách a přímé zkušenosti, dnes nahrazují složité výrobní procesy a globální trh. V moderní době se tak pojem „přírodní kosmetika“ stal nejen označením určitého přístupu, ale i marketingovým nástrojem. Právě proto vznikly různé certifikace, které mají spotřebitelům pomoci se v nabídce orientovat,“ říká Jan Ježovica, odborný asistent.
Výstava vůní sice končí s příchodem jara, ale stále se jedná o botanickou zahradu. Vůně tak budou stále všudypřítomné i po zbytek roku. A budou oplývat jak pestrostí, tak vzpomínkami.
