Pro řadu států v tropických a subtropických oblastech představuje banánovník důležitý zdroj příjmů. V roce 2019 patřil mezi největší exportéry Ekvádor (22,6 % celého banánového exportu), následovaný Filipínami a Kolumbií. Tentokrát se v našem příspěvku zaměříme na divoké příbuzné pěstovaných hybridů, které pravidelně rozkvétají a plodí v tropickém skleníku.
Přezdívá se mu růžový nebo chlupatý banánovník, o jehož květenství jsem informovali čtenáře na našem Facebooku a Instagramu. Banánovník Musa velutina pochází ze severovýchodní Indie a dorůstá do maximální výšky 1,5 m. Květenství se objevuje již u mladých rostlin a podobně jako plody je vybarvené růžově. Plody jsou dlouhé max. 8 cm, na povrchu chlupaté a po dozrání se samy otevírají. Nejsou vhodné ke konzumaci, protože obsahují velmi tuhá semena. Naopak se tento druh hodí k záchraně svých „žlutých příbuzných“ ohrožených parazitickou houbou srpovničkou špičatovýtrusou (Fusarium oxysporum).
Asi 80 % konzumních banánů patří k hybridům vzniklých zkřížením Musa acuminata a M. balbisiana. V dnešní době převažuje odrůda Cavendish, která nemá semena a rozmnožuje se pouze klonálně. Produkce banánů je tak v ohrožení, protože jeden klon se stejnými vlastnostmi snadno houba zlikviduje. Takto jsme v 50. letech přišli o odrůdu Gros Michel. Vědci z celého světa pracují na šlechtění nových rezistentních odrůd proti této chorobě.
Druhým banánovníkem, který vám v příspěvku představíme je Musa rubinea, který pochází ze západního Jün-nanu v Číně. Stejně jako předchozí druh, i tento dorůstá do maximální výšky 1 m a prodává se v kultivarech s oranžovým květenstvím.
Mimo tyto divoké banánovníku můžete v našem tropickém skleníku obdivovat i hybridní banánovník Musa cv. 'Cavendish Dwarf', který má plody bez semen stejně jako komerčně pěstované banány. Naleznete ho snadno podle mapy na křížovkářském záhonu. Roste přímo u cesty.