V botanické zahradě chováme madagaskarské gekony felsumy a čtyři druhy želv na dvou místech. Ve vstupní hale skleníku naleznete terárium s felsumami (Phelsuma grandis). V bazénku tropického skleníku chováme želvy nádherné (Trachemys scripta elegans), včetně podruhu želvy nádherné žlutolící (Trachemys scripta scripta) a želvu Reevesovu (Mauremys reevesii). Ve venkovní expozici máme výběh se suchozemskými želvami, a to se želvou vroubenou (Testudo marginata) a želvou zelenavou (Testudo hermanni).
Felsumy (Phelsuma grandis) jsou denní gekoni žijící v tropických pralesech severního Madagaskaru. Dlouho byly považovány za poddruh felsumy madagaskarské, dnes už ji ale vědci řadí mezi samostatný druh. Živí se hlavně hmyzem, sladkým nektarem a ovocem. Díky speciálním příchytným lamelám na spodní straně prstů dokážou šplhat i po hladkých površích, třeba po skle.
Želvu nádhernou objevil při svých plavbách James Cook a několik jedinců přivezl do Evropy. Dnes patří k nejchovanějším sladkovodním želvám na světě. Jejich domovina se rozkládá od jihovýchodu Spojených států amerických po severovýchod Mexika. Typickým znakem je proužek červené barvy po straně hlavy. Samice jsou větší než samci, kteří v průměru dorůstají do velikosti 15-20 cm. V ideálních podmínkách se dožívá až 50 let.
Želva Reevesova (Mauremys reevesii) je středně velká vodní želva původem z východní Asie (hlavně Čína a Korejský poloostrov), obývající stojaté a pomalu tekoucí sladkovodní biotopy jako tůně, rybníky, rýžová pole a klidné říční zátoky. Druh je ohrožený kvůli úbytku přirozených biotopů, nadměrnému lovu a konkurenci s introdukovanými druhy.
.jpg)
Želva vroubená (Testudo marginata) patří mezi největší evropské zástupce. Její přirozený výskyt zahrnuje zejména jižní Řecko (od poloostrova Peloponés až k hoře Olymp), ale izolované populace nalezneme na Balkáně, v Itálii a severovýchodní Sardinii. Typickým biotopem jsou slunné kamenité svahy s keřovým porostem umožňujícím úkryt před spalujícím sluncem. Její popis uveřejnil německý přírodovědec Johann David Schoepff (1752-1800) v roce 1789.
Charakteristickým znakem jsou prodloužené zadní štíty karapaxu (hřbetní části krunýře). Může dorůstat délky až 35 cm a vážit až 5 kg. Samci jsou o málo větší jak samice. Dospělosti dosahují po 10 až 15 letech, dožívat se mohou 70 až 100 let. V jedné snůšce mohou mít od 3-14 vajec, které se líhnou po 55-65 dnech.
Želva zelenavá (Testudo hermanni) patří pravděpodobně mezi nejoblíbenější druh suchozemské želvy chované v zajetí. Její přirozený výskyt zahrnuje zejména Řecko a další balkánské státy. Některé poddruhy se usídlily v Itálii, jižní Francii a východním Španělsku. Typickým biotopem je volná krajina zarostlá keři poskytující dostatek stínu.
1. Felsumy měly jiné terárium
Felsumy dříve měly terárium mezi akvárii v tropickém skleníku. Z důvodu rekonstrukce a modernizace se přestěhovaly do nového terária ve foyer, které je pro ně mnohem vhodnější.
2. Felsumy se pohybují na volno v tropickém skleníku
V tropickém skleníku se pohybuje asi 15 jedinců felsum. Část byla získána ze Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, část byl náš odchov. Rádi se schovávají v blízkosti topení v části jihovýchodní Asie a občas je lze spatřit šplhat po stromech.
3. Želvy nádherné jsou registrované
Želvy nádherné patří v Evropské unii mezi invazní druhy a je dovoleno pouze jejich dožití. Všichni jedinci v našem bazénku jsou registrováni u Agentury ochrany přírody a krajiny.
4. Největší želva vroubená je Bobo
Největší naše želva vroubená je samec a jmenuje se Bobo. Narodil se v srpnu roku 2006 a v roce 2026 tak slaví kulaté jubileum – 20 let. Následuje nepojmenovaná želva vroubena narozená v červenci roku 2009, želva zelenavá Hermína narozená v srpnu 2014 a nejmladší je samička želvy vroubené narozená v říjnu 2017.
5. Občas se nám to v zahradě rozplazí
A tím nemyslíme útěky, ale krátkodobé výstavy, při kterých ukazuje návštěvníkům krásu plazů, ať už v menším nebo větším provedení.
