Botanická zahrada není jen sbírkou rostlin, ale i zázemí pro mnoho druhů našich původních živočichů, které do botanické zahrady lákají vodní plochy, rozkvetlé trvalky, letničky či dozrávající semena a plody. Zatímco v létě a brzkém podzimu budou nejlepší podmínky pro pozorování nejrůznějších bezobratlých živočichů včetně hmyzu – pro zahradníky tak důležitých opylovačů, pozdní podzim a zima budou zase rájem pro milovníky ptactva, které přilétá na bohatě zásobená krmítka v zahradě. Když otevřete oči a budete se dívat kolem sebe, objevíte rozmanitou krásu naší fauny, která v zahradě našla svůj domov. Spolu s dětmi se o nich můžete více dozvědět z našeho domečku poznání, který vám představí ty nejčastější zástupce. Níže uvedený výběr berte jako inspiraci, co lze v zahradě pozorovat. Pokud bychom se měli věnovat všem zástupcům, pak by to byl jistě telefonní seznam, který by nikoho nezajímal.
Mezi hojné pěvce na našem území patří sojka obecná (Garrulus glandarius). Kromě lesů se s ní můžeme setkat i v městských parcích, kde patří k jedněm z nejkrásnějších ptáků. Modrá pírka na křídlech, bílá skvrna nad černým ocasem a kakaově hnědé zbarvení vytváří její nezaměnitelnou podobu. Věděli jste, že sojky jsou vlastně takovými zahradníky? Jejich oblíbenou pochoutkou jsou žaludy, které si ráda schovává. Ne všechny se jí podaří najít a pak se objevují malé doubky na místě sojčina úkrytu.
Nezapomeňte se zastavit u našeho venkovního rybníčku, kde můžete pozorovat třeba užovku obojkovou (Natrix natrix), která patří mezi obratné plavce a dobré potápěče. Svůj lov zaměřuje na obojživelníky a drobné ryby, a proto se zdržuje právě v okolí našeho jezírka. Charakteristickým znakem jsou žluté nebo bělavé měsíčky v záhlaví. Nezapomeňte, užovky není potřeba se bát – ona se bojí mnohem více nežli vy! Když se cítí ohrožena, brání se syčením, nafukováním těla nebo vypouští páchnoucí výměšek. V České republice je ohroženým druhem.
Největším denním motýlem je babočka admirál (Vanessa atalanta). V České republice se vyskytují od května do října, kdy jsem přilétají jedinci z jižní Evropy a na podzim opět migrují zpět do teplejších oblastí. Ve výjimečných případech dokážou přezimovat i ve sklepích.
Kdo by neznal babočku paví oko (Inachis io), která získala své druhové jméno podle výrazně zbarvených skvrn. Hlavní potravou jeho housenek jsou kopřivy. Dospělci přezimují na chráněných místech a objevují se brzy zjara. Jedná se o neznámějšího a nejrozšířenějšího motýla České republiky.
Motýl, kterého poznáte i když má křídla u sebe. Na spodní straně křídel se na tmavém podkladu objevuje výrazné bílé C, které nepatří nikomu jinému než babočce bílé C (Polygonia c-album). Dalším charakteristickým znakem jsou hluboce vykrajovaná křídla.
Když bychom se podívali na spodní stranu křídel, našli bychom tam bílé skvrny, které daly perleťovcům jméno. Perleťovec velký (Argynnis aglaja) je celkem hojný druh a velmi dobrý letec. Setkat se lze s ním od května do srpna.
Žluťásek řešetlákový (Gonopterys rhamni) je poměrně hojným druhem motýla. Křídla samců jsou zbarvena citronově žlutě, křídla samic jsou žlutavá až zelenavě bílá. Na spodní straně křídel se nachází charakteristická červenofialová tečka. S věkem dožití 10 až 11 měsíců patří mezi naše nejdéle žijící motýly. Na fotografii sedí na hvozdíku Dianthus andrzejowskianus.
Tohoto drobného motýla jsme pozorovali ve východoasijském háji na rostlině rodu Caryopteris. Jmenuje se ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) a patří mezi modráskovité. Vyžaduje stanoviště s roztroušenou vegetací, dostatečně slunná s velkým množství květů. Mezi živné rostliny housenek patří šťovíky.
Náš nejhojnější zlatohlávek – zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je živočich, který má opět velkou spojitost s rostlinami a zahradou. Občas bývá mylně považován za škůdce, ale není tomu tak. Zlatohlávkovi totiž chutná pyl i šťáva z květů a lze jej hojně pozorovat např. v květech růžovitých rostlin. Může se stát, že sem tam ukousne korunní lístek, ale to jen ve výjimečných případech. S jeho larvou ve tvaru C se lze zase setkat v kompostu, kde se živí zbytky rostlin.
Věděli jste, že bruslařky jsou dobrými indikátory znečištění životního prostředí? Voda, která je znečištěná chemickými látkami, dokáže zničit celou kolonii bruslařek. Na hladině se udržují zásluhou povrchového napětí – nejenže můžete chodit do botanické zahrady studovat flóru a faunu, ale i fyziku! Škola hrou a poznatky v praxi – to je oč tu běží. Pohybují se pomocí středního páru chodidel, přední a zadní nohy fungují jako kormidlo. Na vodě dosahují průměrné rychlosti 1,5 m za sekundu.
Vodní hladina je ten pravý ráj pro vážky, šídla, šidélka a další hmyz žijící v blízkosti vodní hladiny. Na vegetaci venkovního jezírka usedá šidélko ruměnné, které patří mezi jedny z prvních vážek objevujících se na jaře. V blízkosti vody se zdržují kvůli kladení vajíček na plovoucí materiál. Tento druh není ohrožen a vyskytuje se na celém území České republiky. K záměně ve většině případů nedochází neboť se na našem území jedná o jediné červené šidélko.
Běláskovití – čeleď motýlů, kterou v roce 1820 ustanovil William John Swainson, britský ornitolog, malakolog a entomolog. Zahrnuje 76 rodů a 1 100 druhů převážně z tropické Afriky a Asie. V České republice žije 18 druhů.
Nejznámější zástupce eusociálního neboli společenského hmyzu. O včelách bylo napsáno mnoho knih a o jejich přínosu pro planetu Zemi a člověka nelze polemizovat. Ať už se bavíme o důležitých funkcích opylovače nebo producenta pro člověka využitelných látek jako je med, propolis či včelí vosk. Mějme je proto rádi a pečujme o životní prostředí, aby se i ony měly dobře.
Sršní se každý bojí – snad pro jejich velikost a obavy z bolestivého bodnutí. Věděli jste, že sršní jed je mnohem méně jedovatý než včelí? Zároveň sršně jsou vcelku mírumilovné a lidí si téměř nevšímají, pokud k tomu nemají důvod. Navíc se jedná o velmi užitečný blanokřídlý hmyz – jedno hnízdo spotřebuje v průměru za den okolo 0,5 až 1,5 kg hmyzu.
Kdo by neznal roztomilé „včelí medvídky“ a jako dítě je nemiloval. Čmeláci jsou mírumilovní a velmi výkonní opylovači. Navíc jsou to živočichové schopní termoregulace a mohou být aktivní za podmínek, které nedovolují aktivitu včel. Stejně jako na ostatní opylovače, i na čmeláky dopadá intenzifikace zemědělství spojená s nadužíváním pesticidů.
