Otevírací doba Ceník Kontakt +420 417 534 359 info@botanickateplice.cz

Biologická ochrana

Botanické zahrady uchovávají vzácné rostliny z celého světa, které mají své přirozené nepřátele ve formě různých škůdců. Mnoho z pěstovaných rostlin patři mezi kriticky ohrožené druhy, které se pěstují v malém množství exemplářů a jejich případný úhyn z důvodu silného napadení škůdci by pro botanickou zahradu znamenal nevyčíslitelnou ztrátu. Zároveň je potřeba návštěvníkům představovat rostliny v dobrém zdravotním stavu. Jednou z široce používaných metod je chemická ochrana ve formě insekticidů, fungicidů a dalších prostředků proti určitým druhům škůdců. Druhou možností je využití biologické ochrany rostlin, která využívá v boji přirozené nepřátele škůdců.  

I proto jsme se rozhodli v roce 2021 přejít v expozičním skleníku Tropicana na biologickou ochranu a proběhlo první vypuštění a s tím i testování, jakým způsobem bude biologický boj fungovat. Důvodů, proč jsme se tak rozhodli je několik. Za prvé jsme chtěli v expozičních sklenících zachovat co nejčistší prostředí pro návštěvníky, tak aby se nemuseli obávat chemických přípravků. Zároveň výška skleníků, zejména našeho tropického, neumožňuje snadný přístup do vyšších pater, které se postřiky obtížně ošetřují. 

Kvůli trápení se sviluškou jsme se rozhodli pro dravého roztoče Phytoseilus persimilis, který vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy i vajíčka svilušek. Dospělý roztoč dokáže denně zlikvidovat až pět dospělých svilušek nebo dvacet larev a vajíček. Druhým živým organismem je dravé slunéčko Cryptolaemus mountrouzieri, jehož dospělci a larvy vyhledávají všechna životní stádia červců. Jedna larva dokáže zkonzumovat až 250 červců za dobu svého vývoje. 

Výhodou biologické obrany je využití přírodních a šetrných způsobů ochrany rostlin, které nezatěžují životní prostředí. Jejich nástup je pomalejší než v případě použití chemie, účinky biologické obrany jsou ale dlouhodobější. Zkušenosti z botanických zahrad jsou různé. Některé si biologickou ochranu chválí a fungují s ní bez problémů, jiné ji nevyužívají nebo s ní mají vyloženě špatnou zkušenost.

A jaké zkušenosti máme my? Zdá se, že zabírá, ačkoliv nástup je (zvláště při silnějším napadení) pomalejší. Fungující biologickou ochranu nám potvrzují nejenom opětovné nálezy larev i dospělců dospělého slunéčka, ale i zdravé rostliny, u kterých jsme umisťovali biologickou ochranu. Jak probíhalo osidlování našeho skleníku? 

  • Na podzim roku 2021 jsme biologickou ochranu pilotně testovali a vysadili jsme první jedince na nejpostiženějších místech xerického a tropického skleníku. 
  • V létě roku 2022 jsme stav doplnili o další larvy dravého slunéčka, zejména v tropickém skleníku, který je rozlehlý. 
  • Na jaře roku 2023 jsme provedli mohutné vysazení jak larev dravého slunéčka, tak i jeho dospělců. Místem jejich působení je xerický a tropický skleník, v subtropickém a skalničkovém skleníku problémy se škůdci nemáme. 
 Fotka 1
 Fotka 2
 Fotka 3
 Fotka 4
 Fotka 5
 Fotka 6
 Fotka 7
 Fotka 8
 - Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri a dravý roztoč Phytoseiulus persimilis Fotka 9
- Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri a dravý roztoč Phytoseiulus persimilis
 - >
    Larva dravého slunéčko je jasně
    patrná bílá struktura v lahvičce. Fotka 10
- > Larva dravého slunéčko je jasně patrná bílá struktura v lahvičce.
 - Z přepravního materiálu postupně vylézají jednotlivé larvy, které aktivně vyhledávají potravu - červce. Fotka 11
- Z přepravního materiálu postupně vylézají jednotlivé larvy, které aktivně vyhledávají potravu - červce.
 - Aplikace je velmi snadná. Fotka 12
- Aplikace je velmi snadná.
 - Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri Fotka 13
- Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri
 - Aplikace dravého roztoče. Fotka 14
- Aplikace dravého roztoče.
 Fotka 15
 - >
    V těchto pilinách se nachází dravý
    roztoč Phytoseiulus persimilis, který
    se živí sviluškami. Fotka 16
- > V těchto pilinách se nachází dravý roztoč Phytoseiulus persimilis, který se živí sviluškami.
Botanická zahrada Teplice © 2020