CZ | EN | DE |

o zahradě

Založení a stručná historie botanické zahrady

Jediná botanická zahrada v Ústeckém kraji byla statutárním městem Teplice založena k prvnímu lednu roku 2002. Nevznikla ovšem „na zelené louce“ – její plocha byla pro zahradnické účely využívána již přibližně sto let. O skutečném počátku zahrady koncem 19. století toho mnoho nevíme. Snad v něm sehrál významnou roli hrabě Clary-Aldringen, možné ale je i to, že jde o pouhou pověst. S jistotou víme, že ve stavebních plánech budov, pocházejících z roku 1904, najdeme slovo Stadtgärtnerei, tedy městské zahradnictví. Původní skleníky, které jistě sloužily především lázním, ať již k produkci řezaných květin nebo k zimování palem a další mobilní zeleně, se podařilo (hlavně díky úsilí Ing. Marie Sternthalové) počátkem sedmdesátých let minulého století zrekonstruovat a a jako botanickou zahradu veřejnosti zpřístupnit v březnu 1975. V té době ovšem byly součástí Technických služeb města - a tato instituce měla převážně jiné poslání, zajištění zeleně v městských parcích.

V době oficiálního vzniku zahrada „zdědila“ asi 2000 druhů rostlin. Necelá polovina byla vysazena v asi hektarové venkovní expozici, větší část patřila k subtropickým a tropickým, tedy skleníkovým druhům. Přestože expozice vznikaly v spíše nouzových podmínkách, podařilo se - díky zahradnické zručnosti a hlavně nadšení pracovníků - mnohé, a zahrada za prohlídku rozhodně stála i dříve. K unikátním druhům, které v ní dosud najdete, patří prastarý exemplář afrického jehličnanu Afrocarpus (Podocarpus) gracilior či ze stejné oblasti pocházející cykas Encephalartos villosus,  krásný mexický Dasylirion serratifolium či padesátileté kaktusy a jiné sukulenty ze sbírek pana profesora F. Ecka a zvláště teplického kaktusáře V. Pulce. Za zmínku stojí i dva asi sedmdesátileté a bohatě plodící exempláře nahovětvece Gymnocladus canadensis.

Nová výstavba v letech 2002-2006

Rok 2002

V prvním roce samostatné existence, tedy v roce 2002, se zahrada alespoň základně vybavila technicky, svépomocí si upravila nové kancelářské prostory, nakoupila nejnutnější nábytek, telefony, PC, tiskárny, pronajala si kopírku a připojila se k internetu.

Podařilo se napravit ostudný stav, kdy víc než 20 tisíc návštěvníků mělo k dipozici jediný dámsko-pánsko-dětský záchod, navíc se schody, které znemožňovaly jeho užití invalidům. Pozitivní moment představovalo i vybudování jednoduchého dětského hřiště, intenzívně využívaného jak návštěvníky zahrady, tak i dětmi z okolí. V rámci úprav služebního bytu a kancelářských prostor začla i nejnutnější oprava zchátralé správní budovy zahrady.

Před změnami exteriérů bylo třeba zahradu vidět ve všech ročních obdobích, aby šly posoudit kontexty i působivost jednotlivých prvků. Proto byly první uvažované zásahy – spojené s mýcením - odloženy na pozdější dobu. V roce 2002 jsme proto ve venkovní expozici zlikvidovali pouze velký záhon přestárlých a nemocných růží a nahradili je sortimentem asi 260 druhů a odrůd letniček, z nichž řada patřila k „žhavým“ novinkám.

skleníky v roce 2002 (všechny snímky v této kapitole Š. Zeithammerová) Skleníky prozatím zůstaly prakticky bez zásahu: vzhledem k zamýšlené výstavbě skleníků nových by byly úpravy na jeden až dva roky jen ohrožením rostlin a plýtváním finančními prostředky i lidskou prací. Proto se zahrada soustředila jen na přípravu větších dřevin k přesazení (rigolování a rašelinný výsyp), což je práce vyžadující roční až dvouletý předstih (regenerace a zahuštění přerušených kořenových balů na obvodu). tropická expozice, rok 2002 Důležitějším krokem, který se odehrál ve veřejnosti nepřístupných prostorách zásobních skleníků (z nichž byl vyklizen balastní materiál) byla radikální kvalitativní změna sortimentu pěstovaných exotických rostlin.

26.jpg

Při ní šlo jak o nezbytné (v budoucnu mnohonásobné) navýšení počtu pěstovaných druhů, tak o vytvoření logických výstavních kolekcí (geograficky definovaná společenstva rostlin, kolekce epifytů, užitkových druhů, expozice vzniku hnědého uhlí apod.). Za jediný rok jsme nákupem rostlin, semen a především bezplatnými výměnami (zvláště s Botanickou zahradou Praha v Troji a Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně) získali víc než 1200 nových taxonů, čímž se počet pěstovaných druhů více než zdvojnásobil.

Botanické zahrady se většinou nevnímají konkurenčně a dobře vědí, že existence unikátu je vždy ohrožena lidskou chybou či selháním techniky. To je jedním z důvodů, proč si vzájemně bezplatně vyměňují materiál, většinou semena. Botanická zahrada Teplice na podzim prvně vydala vlastní Index seminum (seznam semen, která může poskytnout) a navázala kontakt s více než dvěma stovkami nejvýznamnějších botanických zahrad Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a Austrálie.

skleníky v roce 2002 (všechny snímky v této kapitole Š. Zeithammerová)


Rok 2003

se od předchozího nijak výrazně neodlišoval. Hlavní činností bylo rozšiřování sbírek, tedy výsevy jak venkovních, tak i tropických druhů, celkově jsme vyseli přes 1400 položek. Na letničkovém záhonu stoupl počet vystavovaných druhů a odrůd na 450, na volných místech byly vysazeny první dřeviny, zvláště magnolie a dříny.

V létě započala výstavba zásobních skleníků o ploše 1750 m², k jejichž kolaudaci došlo již téhož roku v prosinci. Od léta probíhaly přípravy na stěhování – seřezávání vzrostlých keřů a stromů a další kolo obrývání balů.

Rok 2004

staré skleníky na jaře 2004 Rok 2004 lze – díky počínající výstavbě nových expozičních skleníků - označit za značně zátěžový. V zimních měsících proběhl v zásobních sklenících zkušební provoz spojený s průběžným odstraňováním drobných závad. Počítali jsme s tím, že od února bychom mohli stěhovat první chladnomilné rostliny, ale počasí to nedovolilo. Pohyb materiálu tedy začal až koncem března a v dubnu, z expozičních skleníků až po 2. květnu, kdy se zahrada pro veřejnost uzavřela. demolice výstavních skleníků, v pozdí nové skleníky Přestože jsme byli ve značném časovém skluzu, podařilo se staré skleníky vyprázdnit zhruba do poloviny června. Práce ovšem probíhaly (po dohodě s investorem a stavbaři z firmy NAO) v etapách a tak mohlo k demontáži dožilých staveb dojít již v průběhu stěhování.

27.jpg

Tropická expozice, rok 2002

Ačkoliv jsme při stěhování počítali se ztrátami až 20% rostlin (podle zkušeností kolegů z jiných zahrad), vše dopadlo mnohem lépe. Až na několik dřevin, které přesadit prostě nelze a je nutné se s jejich ztrátou smířit (citlivost kořenů k narušení - papáje, myrtovité, vzrostlé pandany) a (ojedinělé) vyřazené rostliny balastní, obecně známé, jež jsme v nové expozici již použít nechtěli, vejdou se celkové ztráty stěhování do 15-20 exemplářů, což je naprosto zanedbatelné, protože se pohybujeme v cifrách nedosahujících ani promile kultivovaných druhů.

28.jpg














staré skleníky na jaře 2004

29.jpg

demolice výstavních skleníků, v pozdí nové skleníky

Navíc jsme v roce 2004 vyseli více než 2000 druhů tropických, subtropických i venkovních rostlin: tím se počet pěstovaných druhů za poslední tři roky oproti počátečnímu stavu zhruba zpětinásobil, důležitější ovšem je, že se především výrazně zkvalitnil.

Na jaře proběhla první plánovaná kácení, jako náhradu jsme vysadili 62 nových stromů a keřů. V jarních měsících byla osázena i nová plocha rašeliniště a rozvedeny závlahy v letničkovém záhonu.

V rámci úprav areálu byla oplocena severozápadní strana zahrady (kontakt s Janáčkovými sady) dřevěnou hradbou a bývalý sklad zemin byl přestavěn na garáž.

Rok 2005

Rok 2005 nejde popsat jinak než jako hektický. Kromě výstavby velkého expozičního skleníku, kterou řídil a dozoroval Magistrát města Teplice, byly opraveny střechy hospodářských budov a kotelny, rozbité asfaltové (!) okružní cesty v zahradě nahradily komunikace ze žulových obrubníků, hlavní cesta byla vydlážděna žulovými kostkami, které městu zbyly po rekonstrukci Benešova náměstí. Starou, rozpadající se pergolu nahradila nová, z modřínového dřeva.

30.jpg



















stavba nových cest ze žulových obrubníků

31.jpg

















stavba tropického skleníku

stavba nových cest ze žulových obrubníků (foto Š. Zeithammerová) Zahradnicky byl rok 2005 mimořádně náročný: bylo nutné udržet sortiment jak venkovních, tak interiérových druhů v zásobních sklenících, které jsou podstatně menší než uvažovaný prostor výstavní. Rostliny proto byly pěstovány nahusto: vznikly tak nouzové podmínky nevyhovující světelně ani pohybem vzduchu. Navíc téměř znemožňovaly pohyb personálu a ztěžovaly chemické ošetření proti škůdcům. Navzdory těmto poněkud „divokým“ okolnostem se podařilo sbírky udržet v dobrém stavu a s jen ojedinělými ztrátami. V zásobních tropických sklenících byla situace navíc zkomplikována letní vichřicí: bylo poškozeno stínění a padlý strom z Janáčkových sadů zničil zastřešení jedné z lodí skleníku (které navíc firma opravila až v říjnu).

stavba tropického skleníku Nový skleník o ploše 2400 m² byl dokončen a zkolaudován v prosinci. Zahrada se stala členem Unie botanických zahrad ČR a kandiduje na členství v BGCI (Botanic Gardens Conservation International).

ROK 2006

byl zvláště pro „skleníkové“ zahradnice pokud možno ještě těžší než léta předchozí. Přesun rozměrných a těžkých dominant počal (přiznejme, že i z nedočkavosti) už v lednu a únoru. Bylo je ale nutné víc než pečlivě zabalit a tak ochránit před prochladnutím. Od březnového vzestupu teplot se transport rostlin do nových prostor zrychlil. Je třeba zdůraznit, že všechny práce provádí v každém ze skleníků vždy jen jedna jediná zahradnice – od výsadby, přes chemickou ochranu až po fyzicky náročné krytí povrchu země kameny a štěrkem. Kultury jsou tak specifické a vzájemně odlišné, že je tato specializace (a tím i zátěž) nezbytná.

V exteriéru zahrady byla hlavní prací rekonstrukce centrálního trávníku a dokončení závlahových systémů v celé zahradě.

Po douleté uzávěře zahrady jsme cítili pochopitelnou sílící zvědavost Tepličanů. Proto jsme v týdnu od 14. do 22. října uspořádali „Dny otevřených dveří“ a dosud nehotové dílo představili veřejnosti. Šanci nahlédnout do nových skleníků využilo za deset dnů skoro 14 a půl tisíce návštěvníků. Je samozřejmé, že krátce po výsadbě nebyly ještě porosty dostatečně výškově rozlišené, ovšem definitivní vzhled získá expozice stejně až po několika letech.

Do zmíněného říjnového otevření se stihly v zahradě i poslední větší stavby, především změna vstupu. Zároveň byly vydlážděné i plochy kolem správní budovy a před cukrárnou, kde byla navíc umístěna i malá kašna a žulové venkovní stolky s lavicemi.

V tomto roce se zahrada zúčastnila IV. Kongresu evropských botanických zahrad, stala se řádným členem BCGI a začla se zajímat i o připojení k IPEN (International Plant Exchange Network). Připravila i obnovené vydávání vlastního Index seminum, který rozešle zahradám v únoru 2007.

 

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozumím