Jihoafrické putování našeho kurátora

Na přelomu ledna a února 2024 se vydal náš kurátor do Jihoafrické republiky, aby s týmem českých botaniků studoval rozmanitost rostlin zdejší Kapské květenné říše. Rostliny pocházející z Jihoafrické republiky jsou významně zastoupeny ve sbírkách naší botanické zahrady. Návštěvníci se s nimi mohou pokochat ve dvou expozičních sklenících a ve venkovní expozici. Studijní cesta do Jižní Afriky pak byla jasnou volbou rozšiřování našich celosvětových aktivit. 

Kapská květenná říše (Capensis) je nejmenší rozlišovanou fytogeografickou oblastí s rozlohou přibližně 90 tisíc km². Nachází se na samém jihu Afriky a vyznačuje se středozemním typem klimatu (mírné, vlhké zimy a horká, suchá léta). Její unikátnost vynikne v uvedených číslech a statistikách. Na takto malém území roste přibližně devět tisíc druhů cévnatých rostlin, z nichž necelých 70 % patří mezi zdejší endemity (rostliny, které nerostou nikde jinde na světě). Nalezneme zde i čtyři endemické čeledi. 

Terénní expedice do Jihoafrické republiky se konala společně s pracovníky Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Stellenbosch. Cílem dvacetidenního putování byly rozličné lokality na území Západního Kapska. Výchozím bodem bylo Kapské Město, od kterého se putovalo podél západního pobřeží na sever. Zpět k jižnímu pobřeží se výprava vracela průsmykem horského pásma Cedebergu, aby putovala po jižním pobřeží na hranice s Východním Kapskem, kde se rozkládá unikátní afromontánní les (který mimochodem představujeme v našem subtropickém skleníku). Zde byla hlavní základnou města Mossel Bay a Knysna. Zpět do Kapského Města se botanici vraceli po jižním pobřeží přes nejjižnější část afrického kontinentu – Střelkový mys. Výprava během svého pobytu navštívila okolo 40 lokalit a najezdila přes čtyři tisíce kilometrů. „Kapsko je jedinečné v tom, že každý měsíc kvete něco jiného a vyplatí se ho navštívit v rozličných částech roku. Přelom ledna a února, tedy vrchol léta byl ve znamení kvetení zástupců čeledi proteovitých (Proteaceae), vřesovcovitých (Ericaceae) nebo travám příbuzných Restionaceae,“ říká kurátor a účastník výpravy Jan Ptáček. 

V rámci svého programu navštívil kurátor tři botanické zahrady. První z nich byla botanická zahrada Harold Porter v Betty’s Bay, jež je provozována pod hlavičkou Jihoafrického národního institutu pro biologickou rozmanitost (South African National Biodiversity Institute; SANBI). Zdejší botanická zahrada plynule přechází do volné přírody a je protkána stezkami vedoucími pobřežními oblastmi až na vrcholky hor tyčících se nad městem. Kurátor zhlédl kolekci rostlin písečných dun, fynbosu a léčivých rostlin původních obyvatel kmene Khoisan. Botanická zahrada Stellenbosch působí pod hlavičkou univerzity, s níž čeští botanici spolupracují. Celé dopoledne se nám věnoval botanik Frikkie Becker, který nás provedl významnými sbírkami kapské flóry, ukázal nám tři skleníky s kriticky ohroženými sukulenty a probrali jsme nejrůznější informace týkajících se pěstování sukulentů a chodu zahrady. Na úplném závěru pobytu čekala účastníky návštěva významné botanické zahrady Kirstenbosch, kde se setkali s kurátorem a specialistou na cibuloviny Grahamem Duncanem, který nám ukázal zázemí zahrady a mohli jsme s ním prodebatovat pěstování jihoafrických cibulovin. 

Jihoafrická republika se tak řadí po boku Jižní Ameriky (zejména Chile a Argentiny) k dalším zemím, se kterými by Botanická zahrada Teplice ráda udržovala co nejvíce kontaktů. „Spolupráce s domácími a zahraničními subjekty při ochraně běžných, ale i ohrožených druhů rostlin je prioritou botanických zahrad po celém světě, a to včetně té teplické. Debaty se zahraničními kolegy nás často inspirují, přináší nové podněty a výzvy, které naši zahradu významně posouvají kupředu,“ hodnotí zahraniční spolupráci ředitel zahrady Petr Šíla.

Níže uvádíme malou ochutnávku z cesty po Kapsku.